Česká televize na lovu Okamury. Podpásově, neúspěšně...

K pomlouvačné kampani proti Okamurovi se připojila Česká televize. Není v tom zřejmě politická zakázka. Důvod je nejspíš malicherný. Marek Wolner, šéf Reportérů, Tomia nesnáší. Tomio si kdysi stěžoval na jeho nekalé praktiky. Jaký úspěšný je byznysmen je ve skutečnosti Okamura a jak úspěšní byli Wolnerovi Reportéři? Výsledek je tristní.

Zadání reportáže o Tomiovi podle Wolnera pro Parlamentní listy bylo "zreálnit mediální obraz Okamury, který má ve veřejnosti vybudován obraz neskutečně úspěšného podnikatele. Reportéři prý chtěli poukázat, že tomu zdaleka tak není. Je totiž jedním z mýtů, že jde o jednoho z nejúspěšnějších podnikatelů, a oni ho zkorigovali do reality,“.

Pojďme se u podívat, jak Wolnerovi kluci zreálňovali.

V prvé řadě zděšeně zopakovali, že Tomio není majitel cestovky, ale vlasně jen zaměstnanec cestovní agentury. Ta nevozí do Čech statisíce, ale jen desetitisíce klientů. Tak a Okamurova Bublina splaskla - je zaměstnanec cestovky….

FAKTA?

Tomio je od roku 1997 šéfem a statutárním orgánem - jednatelem nadnárodní firmy Miki Travel. Tato cestovní agentura má drtivou část trhu s asijskými turisty v Evropě a je největší japonskou cestovní agenturou, která dělá zázemí pro tisíce cestovek.

V roce 1997 Miki Travel měla v ČR majetek nula, obrat do 10 milionů korun. Tomio její pobočku v ČR vybudoval na zelené louce. Dnes její majetek v ČR (vydělaný Tomiovou prací ) činí 19 milionů korun. Obrat loni byl 72 210 000 korun.

Když zhodnotíme působení Tomia v této japonské firmě, zjistíme, že pod jeho vedením v ČR zdesetinásobila průměrný roční obrat i zisk. Připomenu, že poslední léta jsou těžká - krize zasáhla i Japonsko a před krizí se na cestování odrazily i teroristické útoky a války. V dobrých mírových letech Tomio měl až 130 000 Japonců ročně a zisky a obraty až o desítky procent vyšší. Loni přiletělo "pouze" 80 000 klientů. I tak má Miki více než dvoutřetinový drtivý téměž monopolní podíl na českém trhu s Japonci a Asiaty. O zbytek se perou desítky agentur a kanceláří. (Připomínám, že začátky byly v opačném gardu)

Tomio, "pouhý" zaměstnanec

V Čechách se paradoxně plat jednatele nezapočítává do firemních nákladů a tak je Tomio paralelně v Miki i zaměstnán i jako zaměstnanec, ředitel. Tak jako mnoho dalších  jednatelů firem. Za uplynulých patnáct let vydělal 28 milionů před zdaněním a odvody - na těch odvedl přes 18 milionů korun.

Jako fyzická osoba zprostředkovává Tomio některé další činnosti v cestovním ruchu, přednášková činnost, jazyková škola a jiné - celkem tu dosáhl Tomio obratu 150 milionů korun.

Tomio měl, či má, několik dalších firem - ty podle Reportérů jsou vlastně v krachu, měly totiž loni dohromady účetní ztrátu 52 tisíc korun.

Netuším, zda někdy Wolner a jeho kumpáni čichli k účetnictví, ale účetní ztráta a úspěšnost firmy je něco naprosto nesouměřitelného. Když koupím rohlík za kačku a prodám za dvě mám zisk korunu. Ale krom koruny mám už jen holý zadek.

Stejně tak ale múžu vydělat 100 milionů a vzápětí 100 milonů a jednu korunu investovat. Účetně jsem korunu ve ztrátě, jenže mám stále minimálně sto milionů v majetku. (Omlouvám se za zkratku - samozřejmě se investice odepisují různě  - něco ihned, něco po letech až desetiletích - princip je ale jasný - firmy maximum utrácí za daňově uznatelné položky).

Tomiovy firmy, tedy ty zásadní, vydělávají, ale zisk se reinvestuje nebo často utrácí na bohulibou charitu Mebius například vydává a financuje Pivní magazín - jeho výroba stála Tomia už řádově přes milion.

Je to prodělečné, ale peníze nejsou Tomiův cíl, ale prostředek dělat fajn věci - které ho baví nebo mají smysl. Tomio podpořil penězi samozřejmě desítky daleko více prospěšných projektů.

Osobní investice

Tomio není omezený jen cestovním ruchem nebo prodejem japonských potravin. Část peněz, co vydělal, průběžně investoval do umění - investoval řádově stotisíce - dnes díla, která vlastní a půjčuje třeba i Národní galerii, mají hodnotu přes 10 milionů korun.

Třeba dílo Václava Boštíka Tomia stálo  v nákupu 900 000 Kč a jeho dnešní cena je přes 5 milionů (reálná, kupci jsou).

V neposlední řadě Tomio nakoupil v dobrých časech výhodně 3 byty, z nichž dva prodal se ziskem 3 miliony. Zůstal mu velký luxusní byt a garáže - nákup 4 miliony  - dnes cena 8 milionů (i tady vzpomínám na charitu - v jednom bytě nechal bydlet zadarmo svého bratra a ve druhém mně).

Koupil také pozemek na jednom z nejlukrativnějších míst v Praze za 16 milionů korun - jeho současná cena je asi 24 milionů.

Máte stále po přečtení výše uvedeného pocit vnucovaný Reportéry, že je ten Okamura skutečně ten neschopný žebrák z reportáže, jehož podnikatelské úspěchy je třeba konečně zreálnit?

Není bezesporu žádný miliardář ani stamilionář - jen prostě kluk, který dvacet let makal a vydělal si pár desítek milionů. Není to zázrak. Kus extra nadprůměrně dobrý práce tu ale je.

Kde je ta chyba?

Jediný základ v reálu má v reportáži zveličovaný fakt, že Tomiovy účetní, obě jistě hodné dámy nedaly na web oskenované kopie účetních úzávěrek. To je vše.  (Pomíjím trapné pokusy dostat Tomia přes investice v pořadu ČT Den D)

To je opravdu celé to drama - Tomio nikde nic neskrývá - nemá pobočky v daňových rájích jako velká část českých i nadnárodních firem. Nevyvádí žádné zisky ven. Jeho účetnictví přezkoumává a certifikuje každoročně auditorská firma. Jen jeho účetní nedala na web ty závěrky.

Podívejte se na záznam reportáže Reportérů o Tomiovi. A uvidíte neuvěřitelně amatérský pokus o dehonestaci a pošpinění. Kdyby totiž reportéři chtěli skutečně pátrat v čem a jak je Tomio úspěšný, pak mohli zkoumat fakta výše uvedená a lehce doložitelná.

Nemuseli ani lhát, že jim Tomio odmítl rozhovor - Tomio jim odmítl rozhovor pouze na kameru - a to z logického důvodu, chtěl rozhovor a veškerou komunikaci písemně, aby kluci v redakci nemohli stříhat pamflet podle svého ještě s Tomiovou pomocí. Tomio v písemném, obsáhlém rozhovoru, zodpověděl detailně všechny otázky redaktorů, včetně dalších doplňujících otázek. Pokud vím, tak Reportérům dokonce nabídl, že na otázky jim odpoví auditor či účetní, které zprostí mlčenlivosti. Jenže cílem reportáže nebylo zjistit realitu - cíl bylo vytvořit realitu virtuální. A k ní nebyla fakta potřeba. Protože kdyby Reportéři zkoumali realitu objetivně pak prostě dojdou k tomu, že tady dvacetiletý kluk začal živit sám sebe a z nuly vydělal prací a později chytrými investicemi destimiliony. Bez podpory kohokoli. Sám se ženou a malým dítětm. A neměl jen úspěchy a taky párkrát doplatil na svou důvěřivost a nechal se okrást. Ale dobrý je, že s vždycky otřepal a bez zášti a vracení k minulosti začal pracovat znovu. A taky, že si nikdy nevzal z podvodníků příklad - nenechal se odradit od té pracnější ale slušné cesty a práce.

Komu slouží Reportéři?

Reportéři ČT "zreálnili" jeden jediný "Tomiův" prokazatelný prohřešek - tedy to, že účetní nedala kopie uzávěrek na web - aby to vyznělo hrozivěji, nechali promluvit odborníka, kolikže by na pokutě ten gangster dostal - až celých půl milionu pokuty!

Kolik asi reportáží natočí Wolner o dalších kandidátech a jejich účetních kolapsech. Například jiný prezidenstký adept dostal dotace 5 milionů korun na svoje rybníky. Nedodržel termíny stanovené smlouvami a finanční úřad mu nařídil peníze vrátit. Všichni ale víme, jak jsou dnes finanční úřady milé a vstřícné - takže vrácení hloupých pěti melounů ministerstvo adeptovi odpustilo. To, že adept je předseda strany, jejíž je ministr financí místopředseda, berme jako pikantní perličku. nešlo o protekci. Vracení dotací se odpouštělo více potřebným a nemohoucím chudákům. Ono se to nezdá, ale každý meloun prostě může chybět.

Jak to souvisí s Okamurou?  No je to tak, že ten šikmooký neschopný gauner nikdy neměl nejen půjčku, ale ani veřejnou zakázku natož dotaci. Prachy nezdědil, ale vydělal je vlastní tvrdou prací. A teď se nás pokouší obelstít nevyvěšováním uzávěrek na web!

Nedá mi to, abych se nevrátil k dotacím - pan Kandidát, mající majetek v řádu miliard dostal 5 milionů na rybníky. Smlouvu nedodržel, ale prachy si mohl nechat.

Prasárna číslo jedna je vůbec to, že miliardáři dostávají dotace.  Pro starou bábu není na léky, ale pár mega se pro "urozené" vždycky vyškrábne? Jděte do p….! Kolik asi reportáží jsme na toto téma viděli? Nula? To bude přesné číslo.

Prasárna číslo dvě je, že pravidla platí jen pro vyvolené. V obci Zlátenka přišla o dům rodina Pepíka H., která kdysi dostala dotaci na rodinou farmu v řádu stotisíců, ale nedodržela taky nějaké podmínky. Ministerstvo chtělo dotaci zpět, a když ji nedostalo zpět, hrozilo exekucí. Pepík si půjčil asi 300 tisíc u lichváře a už v tom jel. Pětičlená rodina přišla o chalupu za víc než million, kterou svépomocí rekonstruovala 7 let. Jojo, to jsou příběhy - to je vážně jiná realita, než nám servíruje Wolnerova parta. Kolik reportáží na toto téma - opět nula?

Jsme s Tomiem naprosto srozumnění, že veřejnost má právo vědět, co dělá - a pokud má majetek, jak k němu přišel. A budeme jen rádi, když tomu Česká televize bude věnovat maximum času. Majetků, skutečně nakradených tu je víc než zdrávo. Ožebračených ještě víc - věřte mi. Práce novináře je pátrat po všem, co je zajímavé a určitě k tomu patří hledání podezřelých souvislostí. K práci novináře patří pečlivá selekce dat. Žádné médium si nesmí dovolit lhát, zkreslovat skutečnost. Byť by šéf sebevíc chtěl. Že se tu v médiích lže a zkresluje, co huba a péro stačí? Jistě. Víme to všichni. A kolikpak jsme viděli od Reportérů reportáží o mediálních lžích a štvanicích?

Zneužívat k pomluvám médium veřejnoprávní, placené námi všemi, je od Wolnera a jeho party nebetyčná drzost. Za osobní či jiné podpásové štvanice si tuhle neschopnou partu určitě neplatím. Mohl bych jmenovat desítky kauz a témat silných, sakra veřejnoprávních, která v ČT nikdy nezazněla. Do hodiny bych ty hochy bez investigace zahltil tématy na měsíce dopředu a do měsíce by se reportéři mohli stát nejobávanějším i nejsledovanějším pořadem v zemi. Jenže - stojí o to někdo? Vždyť nám stačí komunální témata a drby.

Budu objektivní - občas i v ČT nějaká témata zazněla - odezněla - vyšuměla. Ještě, že Reportéři ČT mají sílu na to, uvádět nás čas od času do reality.

Alespoň jako parodie sebe sama, jsou ti Reportéři dnes vážně dobří.