Lex Babiš? Ne, Lex LžiKalousek!

Proč je třeba schválit zákon o sttátní službě? Kvůli Babišovi, aby dosáhl na funkci ministra? Asi těžko, protože pro funkci ministra zákon lustraci nevyžaduje a tuto výjimkou schválil kdysi i lidovecký ministr Kalousek. V tomto zákonu ovšem nejde o ministry ale o státní úředníky. Jejich kvalita je přímo úměrná platným zákonům a praxi a Kalousek a jeho partaje byly vždy mistry v zaplevelování státní správy stranickými trafikanty.  

Přijetí tohoto zákona je nutné a to ne kvůli Evropské unii a samozřejmě naprosto falešná je výtka Kalouska a jeho kumpánů, že tento zákon je třeba kvůli Anfdeji Babišovi. 

Tento zákon je a bude potřeba prostě proto, že je to další standardní pojistka proti zneužívání politické moci jednoltlivými stranami a umenší vliv stranických bossů jako je třeba Kalousek. Bývalí Kalouskovi lidovci byli přímo proslulí tím, že se o své lidi uměli takzvaně postarat a zajistit svým lidem trafiky ve státní správě. Stejně tak to uměly samozřejmě i další vládní strany. Jak múžeme chtít efektivní státní správu, když je ale zaplevelována neschopnými anebo v některých ohledech také všehoschopnými stranickými trafikanty?

Služební zákon, si zaslouží nazvat nikoli  Lex Babiš ale Lex Kalousek, protože právě kvůli takovým lidem a jejich často až zločineckým praktikám je třeba jako soli.
Pokud se bavíme o zločineckých praktikách pak jde samozřejmě o manipulace veřejných zakázek spřízněnými lidmy ve prospěch stranických sponzorů (viz Kalouskovy vražedné padáky) ale také ovlivňování vyšetřujících úřadů jako je Finančně analytický úřad, který Kaliuse donedávna ovládal a podle všech indicií (např. Promopro nebo nevyšetřování Pospíšila a Bradáčové) také zneužíval v politickém a mocenském boji.

Samozřejmě mnozí pamatují jak se s minsitry z úřadu na úřad stěhovali jejich spolustraníci, provázející jako skuteční parazity svého hostitele. bohužel, krev kterou sáli, byla naše.

Služební zákon, přesnějii zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech byl schválen vládou Miloše Zemana  v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2002 a jeho účinnost měla původně nastat 1. ledna 2004. Ústava s tímto zákonem počítá už od roku 1993. tak jako Ústava například počítá se zákonem o referendu. Po celá desetiletí se přijetí a nabytí účinnosti tohoto zákona politici úspěšně bránili a i teď Kalouskovci bojují jako lvi.
Tento zákon je stejně jako chybějící referendum, typickým dlůkazem, jak vybrané vládnoucí stranické elity brání demokracii a jak bez ohledu na to, zda jde o takzvanou pravici či levici, dokážou společně účinně bránit přechodu našeho systému na standardní demokracii.

V reakci na diskuzi a názory že služební zákon zabetonuje lidi Zemana - pak to je trochu mýlka. 

Principem služebního zákona by neměl být princip, že kdo má dnes flek, tak ho má na doživotí - v současné situaci o nějaké definitivě nemůže být řeč. Podstatou změny by mělo být v prvé řadě změna řízení. Tedy, že minsitři mění jen politické náměstky. Ostatní úředníky mohou sice úkolovat ale o jejich propouštění a odměnování rozhoduje státní tajemník podřízený nikoli ministrovi ani premiérovi ale nějakému nejvyššímu úředníkovi. Jmenování thoto generálního šéfa všech státních zaměstnanců je k diskuzi - jsou tu návrhy, aby ho jmenoval prezident, parlament a ideální by bylo zřejmě nějaké otevřené výběrové řízení v němž by vybírala komise, nejlépe složená ze zástupců jak všech politických stran, tak třeba i veřejnosti (třeba odbory atd)

Samozřejmě tomu, aby šéfem nebyl kámoš mocných nelze zabránit nikdy, ale je důležité protekcionalismum ztížit na maximum.