Kauza Pechanec aneb zavřete si svého skina

Vlastimil Pechanec odsouzený v roce 2004 za vraždu Roma Oty Absolona. Jeho případ je velmi příkladnou ukázkou fungování české policie a justice. Jedno je totiž jisté, ať už Pechanec zabíjel nebo ne, určitě nebyl jeho poces v pořádku. A to od samého pořádku. V tomto ohledu jsem podal také trestní oznámení na tehdejší hradeckou státní zástupkyni Renátu Veseckou a další, kteří se v kauze angažovali proti Pechancovi, manipulovali s důkazy a ignorovali je.

Vražedné disko
V pátek 20.7.2001 si vyšel V. Pechanec se svojí přítelkyní do "Zatáčky“ ve Svitavách, což je bar restaurace a hotelu, kde se pravidelně pořádají diskotéky. Kolem půl dvanácté tu někdo u vchodu bodl Roma Otu Absolona. Barmanka „Madona“ zavolala policii a záchranku. Na místo činu přijeli dva hlídkoví policisté vyslechli si několik lidí, zapsali pár jmen a odjeli. Sanitka odvezla pobodaného do nemocnice, kde zakrátko na následky zranění v nemocnici zemřel. Lékaři se zraněného ptali na jméno pachatele, ale ten neodpovídal a stěžoval si jen na bolest.
Už tehdy v noci Romové čekající před barem vykřikovali, že útočníkem byl Pechanec. Pechanec podle tvrzení svého a také dalších bílých svědků v tu dobu seděl na baru a čekal až dostane pivo.
Romská obvinění nebyla bez příčiny.  Za vyrabování romské domácnosti dostal v roce 1996 dvouletou podmínku, o rok později bodl nožem do hrudi Roma Ladislava Peštu, hudebníka známé cikánské kapely Točkolotoč. Za pokus o oblížení na zdraví s rasovým motivem šel Pechanec na dva roky do vězení. Krátce po svém návratu na svobodu s kamarádem napadl a zranil mladého anarchistu s přítelkyní. Za to byl odsouzen na čtrnáct měsíců. Není divu, že ve svitavské cikánské komunitě nebyl populární.

Takové normální zabití
Vražda pobouřila všechna média. Ta už v sobotu shodně jmenovala jako pachatele Pechance. Pechanec byl odsouzen, aniž by ještě proběhl jakýkoli soud. Do Svitav okamžitě vyrazil anarchistický aktivista Jakub Polák a nabídl se rodině zabitého jako zmocněnec u soudu.
Od počátku případu však narážíme na samé nejasnosti. Policie nezajistila na místě činu jedinou stopu. Naopak, po krátké návštěvě policistů na místě činu až do rána pokračovala diskotéka. Do tří ráno tu koneckonců seděl i později obviněný Vlasta Pechanec.
Zdá se, že k práci policii vyburcovala až ranní zpráva z nemocnice o Absolonově smrti. Na obranu policistů je třeba říct, že zpočátku vše vypadalo jako celkem normální rvačka.  Byť mezi skinem a Romem. Svitavy jsou město velmi odlišné od ostatní republiky. Rvačky tu jsou na pravidelném pořádku. K tomu patří občas zlomený nos, čelist, žebro nebo i bodnutí. Postižení obvykle nevypovídají a svoje účty si vyřizují sami, bez policie. Sám mám do roka minimálně jedno zlomené žebro – naposledy shodou okolností právě ze zmíněné Zatáčky – což byla oplátka za za čelist, kterou jsem rozkopnul pár hodin předtím. Policisté proto předpokládali, že i tentokrát je vše v podstatě v normě - svitavské.

Na koho to slovo padne…
Dopoledne tedy policie objíždí a vyslýchá svědky. Vlastimila Pechance vyšetřovatel vyslýchá zprvu jako svědka. Zajímavé je svědectví Pechance o tom jak výslech probíhal: ¨… ptali se na to, zda znám toho poškozeného Otu Absolona. Uvedl jsem, že pravděpodobně od vidění ho asi znát budu. Později mi ukázali jeho fotografii, s tím, zda ho poznávám. Byl jsem překvapen, protože mi ukázali fotku člověka, o kterém jsem neměl vůbec tušení, že je to róm, což jsem komentoval údivem. Následně na mně začali postupně tlačit s tím, ať řeknu: "Kdo to byl?" To jsem však nevěděl. A tak na mně několik hodin tlačili s tím, že když jim neřeknu, kdo to udělal, že obviní mně a že přijdu o snoubenku s dětmi a jestli mi na nich záleží, ať jim to řeknu atd. Já to ale nevěděl. A tak mně po 5-ti hodinovém výslechu obvinili z vraždy s rasovým podtextem, což mne velmi šokovalo.“

Vrah je tedy dopaden. Nepřehlédnutelná je v tomto případě role médií. Pechanec je od počátku označen jako vrah. Všude se tiskne a vysílá jeho plné jméno a příjmení i jeho nechutná minulost. Někteří politici pro něj žádají výjimečný trest. Státní orgány září spokojeností.  Pár hodin po činu je pachatel ve vazbě a čeká ho nemilosrdný soud. V tom je zajedno policie, státní zastupitelství i soud. Čeká na to věřejnost, média a pozůstalí oběti.

Anarchista obhajuje skina?
Svědectví Romů a gádžů o celém incidentu se velmi liší. To, že smrtelnou ránu zasadil Pechanec, tvrdí pouze Romové, kteří na diskotéku přišli s obětí. Mezi ostatními – bílými hosty diskotéky není jediný svědek, který by viděl, že smrtelné rány nožem zasadil Pechanec.
Romský zmocněnec Jakub Polák si prohlédl místo činu a důkladně pročetl výpovědi svých klientů. Ke svému překvapení nenašel důkazy proti skinheadovi ale naopak zjistil, že část Romů, kteří líčili barvitě tragický incident, vůbec nic nemohli vidět. Stáli totiž venku před barem, a někteří se dokonce bavili s jinými hosty diskotéky. Přesněji řečeno došel k závěru, že minimálně někteří svědci musí lhát.
Fantazie Romů také odporovala znaleckému posudku. Většina Romů totiž tvrdila, že Pechanec s Otou Absolonem stáli v okamžiku incidentu čelem k sobě. Soudní lékař ale vyloučil, že by z této pozice mohl Pechanec zasadit smrtelné rány. Je pravák a proti němu stojící oběť měla zranění na pravém boku. Soudní lékař proto připomíná, že rány spíše mohl zasadit pachatel stojící vzadu za obětí anebo z boku.
Policejní vyšetřovatelé a státní zástupce ale tuhle verzi zřejmě nechtěli vidět a celé vyšetřování vedli jenom tak, aby usvědčili Pechance.

Pachatel vypadal jinak
Romští svědci také pachatele popsali jako typického skina. Tedy na ježka ostříhaná hlava, bez vousů, černá bunda, černé kalhoty. Podle některých přihlížejících měl pachatel po činu uprchnout do parku. Tenhle popis odpovídá přesně dvěma skinům kteří seděli u vchodu, ale s podobou Pechance se naprosto míjí. Ten měl delší vlasy a bradku. Podle svých slov se totiž se skinheadským hnutím před půl rokem rozešel. Navíc měl podle svědků na baru a zasahujících policistů (!) seprané bleděmodré džíny a bíle tričko se znakem Svitav.
Polák se proto domnívá, že bodal některý z přihlížejících skinů a proto apeloval na policii a na státní zastupitelství, aby zjistily, kdo skutečně zasadil smrtelné rány. Marně. Polákovo podezření, proč policie jiného pachatele nepřipouští, je vážné. Ze dvou potencinálně podezřelých skinů je jeden synovec policisty a druhý synovec bývalé soudkyně hradeckého soudu. Toho má Polák v největším podezření. Podle svědků chodíval ozbrojený nožem, v době incidentu byl velmi podnapilý a rozrušený z rozchodu se svou přítelkyní. Podle některých svědků to byl právě on, kdo měl u dveří do sálu krátký slovní konflikt s Romy, po němž následoval tragický incident. Tento skin si na nic z toho večera nepamatuje: "Byl jsem tak opilý, že nevím, co jsem dělal. Nic si z toho večera nepamatuji."

Třetí verzi případu, tedy že ve shodě se znaleckým posudkem vraždil někdo zezadu, si nepřipustil dosud nikdo. A mohl by to být Rom. U barového vchodu měl totiž předtím Absolon slovní incident s jiným Romem Josefem Krátkým. Ten prý Absolonovi dlužil peníze a údajně dokonce za drogy. Oběť se totiž ‚dajně živila mj. Také dealováním drog. Zmíněný Pepa zvaný Kraťas byl psychicky labilní a agresivní recidivista, trestaný většinou za krádeže a výtržmosti. Z domu, jak je ve Svitavách zvykem, také nevycházel bez nože. Shodou okolností, několik dní před tím, v tom samém baru v Zatáčce jsem s ním seděl u barového pultu. Kraťas tu mával nožem a vykřikoval, že někoho sejme.

Předem rozhodnutý soud
Rodina oběti před soudním přelíčením zbavila Poláka zmocnění, neboť chtěl v závěrečné řeči poukázat na všechny rozpory v romských svědectvích. Anarchista a skinobijce Jakub Polák se nakonec stal zmocněncem obžalovaného skina.
O jeho nevinně Poláka paradoxně přesvědčila svědectví obžaloby. Soud od počátku měl jen jediný důkaz o Pechancově vině a to svědectví Romů, které se Polákovi podařilo vyvrátit a znevěrohodnit.
Státní zástupkyně Renáta Vesecká ovšem bojovala jako lev. Pechancova matka po diskotéce vyprala synovo oblečení, což byl podle ní pokus zahladit stopy krve. Soudní znalec tohle vzápětí vyvrátil. Konstatoval, že stopy DNA vyprat nelze a že na Pechancově oděvu žádné DNA oběti není. Soud k tomu nepřihlédl.

Svědci potvrdili, že v době incidentu byl Pechanec u baru. Soudce tomu neuvěřil.
Cikánští svědci popsali pachatele jinak, Vesecká to smetla tvrzením, že černou bundu Pechanec měl a v době činu si ji mohl obléct a pak opět sundat. Jak si měl obléct ježka, černé kalhoty a sundat a opět nasadit vousy, to soudce nezvažoval a uvěřil státní zástupkyni.
Obhajoba požádala o rekonstrukci případu, aby se ukázalo, nakolik svědci mluví pravdu  a zda má pravdu soudní lékař, který vyvrátil svědky uváděný útok zepředu. Soud rekonstrukci nepřipustil!
Nikdy taky nebyla provedena rekognice fotografií obviněného, aby se dokázalo, zda svědci obžaloby doopravdu poznají. Jinými slovy: svědci řekli, že pachatel je Pechanec, popsali někoho úplně jiného a státní zástupkyni, vyšetřovatelům a soudu to stačilo jako věrohodný a jediný důkaz činu.
Vrchni soud potvrdil rozsudek krajského soudu a vyměřil Pechancovi výjimečný trest 17 let odnětí svobody. Pechancův právník zapomněl podat ve lhůtě dovolání k Nejvyššímu soudu a tím udělal prozatím za celým zfušovaným případem tečku.

Konec špatný, všechno špatné
Přestože pro Pechancovu nevinu toho svědčí víc než pro jeho vinu, není nejdůležitější v celé kauze, zda je pachatel. Byť on sám na to doplatil tragicky. Podstatné a už dnes prokazatelné je, že v celém případu tragicky selhalo policejní vyšetřování a soud nedal šanci obžalovanému se obhájit. Práci policie kritizovala sama státní zástupkyně Renáta Vesecká. Ovšem jen v tom smyslu, že jí policisté nedodali dost důkazů proti obžalovanému. Sama ale ochotně navázala na jimi vytýčený směr a udělala maximum proto usvědčit Pechance, namísto, aby se pokusila objektivně vyšetřit, kdo byl skutečný pachatel.
V té době ale měli policisté za to, že pachateli byli zmiňovaní skini spříznění s policisty a soudkyní. Veškeré dokazování tedy směřvali k tomu, aby byl odsouzený Vlasta Pechanec.
Škoda, nejpravděpodobnější vrah – zřejmě Kraťas unikl trestu. Tedy oficiálnímu. Několik týdnů po vraždě našli Kraťase udušeného – údajně zvratky.

V kauze V. Pechance jsem podal stížnost ministru spravedlnosti - symbolicky, abych si nic nevyčítal. Ministr Němec ji celkem logicky odmítl - před tím jsme s Tomiem Okamurou obvinili jeho ředitele odboru z korupce a on sám se nás marně pokoušel přimět, abychom nebránili jeho návrhu zákona o cestovním ruchu (tlačený průvodcovskou lobby).
Podal jsem také trestní oznámení na policisty, státní zástuopkyni Veseckou a soudce, kteří zmanipulovali vyšetřování a soudní proces.
Dodnes se nikdo neozval - vše bylo zřejmě odloženo. Vzhledem k tomu že nejsem poškozený, nemohu ani žádat informaci proč.