Palasovi je v patách protikorupční policie

Včera mi státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze sdělil, že předává polici k šetření podezření z úplatkářství a dalších trestných činů Jaroslava Palase, tč. hejtmana moravskoslezského kraje.

Těchto činů se Jaroslav Palas dopustil tím, že roku 2003 konal tak, aby výběrové řízení na software řešení pro Agrární platební agenturu vyhrála firma SAP (resp- Siemens Business Services).  Pod falešnou záminkou, že je nedostatek času Palasovo ministerstvo přidělilo půlmiliardovou zakázku na dodání softwarovaného vybavení, aniž by vyhlásilo klasické výběrové řízení. Namísto toho oslovilo jen šest vybraných uchazečů.

Akci měl podle časopisu Respekt dohodnout Miroslav Toman starší
(předlistopadový ministr zemědělství a nynější velkopodnikatel ve skupině Agrotrade) s někdejším příslušníkem StB Kafkou z firmy Siemens. Mladší Toman, který je Palasovou pravou rukou na úřadě coby státní tajemník, to pak s Vojtěchem Slówikem proklestili do zdárného konce. Firma zakázkou dostala bez veřejné soutěže a smlouvy byly utajeny před veřejností.



Zákon ukládá za povinnost v případě, že zakázka přesahuje tři sta milionů
korun sestavit výběrovou komisi složenou i ze zástupců ministerstva
financí. Zakázka přesáhla
zřejmě půl miliardy korun, avšak ministerstvo ji rozepsalo do dvou smluv,
a tím Palasův úřad obešel ministerstvo financí a porušil zákon.
Díky těmto a dalším machinacím byla zakázka předražena a Palas tak státu
podle
odborníků způsobil škodu nejméně 300 milonů korun.  Konkurenční americká
společnost Oracle, která z výběru vypadla, zakázku charakterizovala jako
předraženou o stovky milionů korun.
Je zde důvodfné podezření, že Jaroslav Palas dostal úplatek cca 7 milionů
dolarů za zmanipulování zakázky - toto podezření policie už obdržela od
anonymního autora v roce 2004

Policie dostala informace, že si Palas založil bankovní účet v
peruánském hlavním městě Lima na jméno bulharského občana Petrova. Na tohle jméno si prý nechal vystavit v sousedním Německu falešný pas. Další účet, který měl mít Palas k dispozici, je na oceánském ostrově Nauru. Na tento účet měla být poukázána provize od firmy SAP ve výši několika
miliónů USD.

Podle informací časopisu Respekt tehdy policie vyšetřování odložila a to aniž by si od příslušných minsterstev (zemědělství, financí) případně jiných orgánů vyžádala jakékoli podklady - smlouvy atp.

Jinými slovy - zřejmě na pokyn shora zavřeli nad podvody a krádeží oči.


Historie kauzy:
Na jaře roku 2003 se snažila jedna mocenská skupina na ministerstvu
zemědělství potřebu funkce systémového integrátora vyvolat a navrhla
společnost QRIS s.r.o. (po měsíci byla s touto společností spolupráce za
dramatických okolností ukončena). V květnu tohoto roku proběhla operativní
porada ředitelů na ministerstvu zemědělství, kde Ing. Palas oznámil, že
zakázku APA mají zadat společnosti SBS - Siemens Business Services.
Společnost SBS (Siemens Business Services) dostala cca po dobu celého
jednoho měsíce velmi nezvykle výhodné podmínky. Její zástupci se mohli
pohybovat po ministerstvu a všichni dotčení úředníci měli příkaz, aby jim
poskytovali maximum informací včetně několikahodinové prezentace
společnosti za účasti ministra a vedení resortu.
Proto, aby se vedení ministerstva zemědělství schovalo a snažilo se
legalizovat své kroky, uzavřelo smlouvu s konzultantskou firmou BDO CS,
které bylo předáno jednostránkové zadání (vyhovující pouze SAP) a seznam
firem, které mají být osloveny a pověřilo ji výběrem kandidáta.
Do 3. 9. 2003, kdy vznesly Britské listy dotaz na premiéra, nebyl
oficiálně ze strany ministerstva zemědělství ani BDO CS oznámen osloveným
firmám výsledek "nejvhodnějšího řešení". Přitom ze zápisu porady ministra
zemědělství s náměstky z 25. 8. 2003 vyplývá, že: "Náměstek ministra Toman
podal informaci o vývoji budování APA, byl vybrán hlavní dodavatel - firma
SAP. Bylo uloženo specifikovat pro tuto firmu zadání a termíny. Komplexní
informaci obdrží porada Policy Making".

Podle neoficiálních informací z prostředí ministerstva doporučilo
ministerstvo zemědělství společnost SAP ČR s.r.o. (SBS skončil na čtvrtém
místě), a to, i když některé osoby věděly, že mezi touto společností a SBS
existuje již dva měsíce dohoda o tomto společném postupu a následném
rozdělení zakázky, resp. o vzájemné spolupráci formou subdodavatelskou.
Resort ministerstva zemědělství nikdy nepočítal se zavedením produktu SAP
a není pro něj připraven ani hardware ani software, ale ani komunikačně
(problematická spolupráce s již existujícími fungujícími systémy) či
uživatelsky (na ministerstvu zemědělství je zavedena platforma
UNIX/Oracle). Stejně tak nepřipraven pro SAP byl i SZIF, pod který
současná PA od září přechází - je postavena na platformě Oracle.

Výzva jednomu zájemci se dělá podle paragrafu 50, odst. 1, písm. a) zákona
199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pak uzaavřelo s
tímto zájemcem smlouvu na kontrakt v hodnotě cca. 650 mil. Kč.
Nestandardní formy zadání tak velkého kontraktu ministerstvo využíloprávě
z důvodu, že hrozí škoda velkého rozsahu, ve výši cca. 10 miliard korun.
Tento argument je poněkud zvláštní, právě z důvodu výběru nového
dodavatele.
Státní zemědělský intervenční fond v té době disponoval stejně kvalitním a
robustním informačním systémem pro nepřímé platby, který byl již z velké
části implementován a u kterého byla podána žádost o jeho akreditaci,
resp. Certifikaci certifikační autoritou EU. Jelikož má APA v nejbližší
době přejít pod SZIF a jelikož procesy přímých a nepřímých plateb jsou
téměř shodné, je zvláštní, že MZe nevzalo v úvahu variantu řešení,
nevybírat nového dodavatele software řešení, ale vybrat spíše systémového
integrátora, který by měl za úkol ve spolupráci s dodavatelem software
řešení pro SZIF rozšířit IS SZIF a integrovat jej i pro zajišťování a
obsluhu přímých plateb, zajišťovaných APA. Z nezávislých analýz a posudků
vyplývá, že tento zmíněný způsob řešení by byl mnohem finančně méně
náročný, neboť stávající systém stál doposud pouze 45 milionů.
Dále by se nemusel uplatňovat paragraf 50, odst. 1, písm. a) zákona 199,
mohlo by být využito již regulérně proběhnuvší veřejné zakázky a především
by byla daleko vyšší pravděpodobnost, že nebude hrozit časová tíseň a
nebude ohrožena výplata dotací z EU ve výši 10 miliard korun.

Je téměř jisté, že by tehdejší dodavatel či dodavatelé IS SZIF, případně
ve spolupráci s kvalitním systémovým integrátorem tento úkol zcela jistě
časově zvládli. Z výše uvedeného důvodu není zcela jasné, proč MZe
postupovalo právě uvedeným způsobem, tedy hledáním nového dodavatele.
Vybraný dodavatel IS APA (dle informace ministra zemědělství, která byla
uvedena v materiálu "Pro informaci členů vlády - Informace o budování
platební agentury.... Pod č.j. MZe 29805/2003 - 1000" v rámci jednání vlády
ČR ve středu, dne 3. 9. 2003) je odbornou veřejností hodnocen jako stejně
kvalitní a vhodný, jako dodavatel IS SZIF. Tuto skutečnost lze prý ověřit
i u nezávislých renomovaných institucí.

K jedinému možnému řešení výběru vedla diskriminační kritéria jako: min.
základní jmění 200 mil. Kč, sídlo centrály společnosti v Evropě a vlastní
software produkt. (Palas tím v vyloučil např. mimoevropské firmy)
Podezřelá je také skutečnost, že ministr zemědělství Palas celou záležitost
ve vládě neprojednal, ale pouze se o ní zmínil v posledním odstavci své
informace, kterou ani vláda neprojednávala. Ministr zde konstatoval, že
bude s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva.

Z protokolu z jednání porady ministra zemědělství konané 25.8. vyplývá, že
náměstek ministra podal komplexní informaci o tom, že byl vybrán hlavní
dodavatel firma SAP, a to bez výběrového řízení, přičemž materiál pro
vládu konstatuje, že firma SAP byla vybrána jako konzultační firma,
nikoliv jako dodavatelská. Palas tedy prokazatelně vládě lhal.

Kromě faktu, že na své poradě s náměstky dne 25. 8. ukládá svým podřízeným
teprve vypracovat zadání a vládu již dne 3. 9. informuje že s vybraným
dodavatelem bude uzavřena smlouva, je zvláštní i následující.
Paragraf 31 odst. 3 zákona 199/1994 Sb. O zadávání veřejných zakázek
nařizuje: "U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm.
b) bodu 1 (mimo jiné i všemy ministerstvy), u kterých výše budoucího
peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 300 mil. Kč,
ustavuje komisi podle odstavce 1 vláda České republiky na návrh věcně
příslušného ministra nebo předsedy jiného správního úřadu nebo osoby,
která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu
zadavatele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci
dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev."
Vzhledem k tomu, že mnoho různých představitelů MZe se mnohokrát nechalo
slyšet, že celá zakázka má v průběhu několika let dosáhnout výše až 500 -
650 milionů korun a v obdobné výši byla i nabídková cena několika
významných firem, je s podivem, že se ministr zemědělství nerozhodl řídit
výše citovaným zákonem, ale na vládu podal pouze informaci, že při výběru
dodavatele bude postupováno dle paragrafu 50 zákona č. 199.